Nikdy by mě nenapadlo sednout do něčeho tak malého a vratkého jako je „malé prdítko“ jménem Cessna. Nikdy se mi dokonce o létání v něčem takovém, ani ve snu, nezdálo a přiznám se jeden z důvodů byl i strach a obavy. Jsem zvyklý si vše vyšlapat pěšky, pevná půda pod nohama a pěkně s technikou na zádech až na vrcholky našich Beskyd.

Toto moje přesvědčení, ale trvalo pouze do 10.07.2016 do 19:50, kdy ve sluchátkách slyším komunikaci pilota Reného (tímto ho zdravím) s řídící věží a ani se nenaději a mých skoro 100 Kg se vznáší nad letištěm v Mošnově společně s dalšími dvěmi pasažéry, kde jeden z nich je můj nebojácný otec slavící kulatiny, který byl o den dříve tímto letem obdarován a do poslední chvíle na tom byl lépe než já :D a přesně netušil, co ho čeká :).

Letíme, jsme zhruba nad Štramberskou Trúbou a ze mě už od chvíle startu spadla ta nejistota a obavy. Každou vteřinu letu si užívám, kochám se výhledy a nejsem jediný, celá posádka jakoby vstoupila do ráje zapadajícího slunce a oblak. Před námi Beskydy a jejich okolí, např. Lysá Hora, Pustevny, Radhošť, Velký Javorník, Javorový vrch, Ostrý, Kopřivnice, nádrže Šance, Žermanice, Těrlicko a mnoho dalšího … .

Celý let byl velice klidný, počasí nádherné a já mohl vidět mé oblíbené Beskydy z ptačí perspektivy. Pohlcen zážitkem jsem nakonec moc nenafotil a vše jsem si hlavně uložil na svůj velkokapacitní mozkový HDD. Už teď vím, že budu často používat RE-play a vracet tyto zážitky.

Bilance této výpravy byla jednoznačná: Otec nedostal poprvé něco co by mu mělo zjednodušit práci nebo pomáhat na chatě, v garáži, co vypije či sní, ale dostal dárek, který ho doslova vynesl do oblak, byť jen na 50 minut, ale vynesl. Je druhý den po akci a můžete se sázet, zda mluví o něčem jiném :) Tento dárek měl i další pozitivum a to, že jsme zažili něco spolu, něco co se pamatuje a nezapomíná, co vytáhne u piva, na návštěvě, u televize a prodrbe celý večer.

Během upravování fotografií mě napadlo, že nás je takových více, kteří každoročně řešíme a vymýšlíme kraviny, co darovat a končíme u věcí zbytečných, z nutnosti a nakonec sami ani nemáme radost z toho, co darujeme. Je čas se vyhecovat a jít do věcí společných méně či více šílených, ať už to je wellnes na sopce, létání, skákání nebo i takový výlet do hor společně, prostě cokoliv společně, co vytvoří zážitek a emoce.

Možná si někdo řeknete reklama, reklama, reklama a kecy, klidně to tak můžete brát, ale nakonec mi sami stejně dáte za pravdu a pokud by přeci jen šlo o reklamu, tak i když je tento příběh psán jen z mé vůle a dotyčný pilot o tom ani neví, já mu tu reklamu udělám rád, protože chci, protože dobré věci a přístup se mají chválit !

A proto pokud uvažujete nebo si pohráváte s myšlenkou třeba letu je tady přímo odkaz na pilota Reného Kuboše